IV. Vrchol pyramidy

Proč? Proč musí být obklopen dementy? Plány, které i jeho rod spřádal už stovky let, museli tihle slouhové podělat. Selhali. Jedni z nejlépe placených lidé na zemi a zklamou.  

Neuklidnil ho ani pohled na desítky originálů obrazů známých mistrů. Žádná moderna, abstrakce nebo jiné patlaniny jak to označoval. Obraz má mít duši, musí vědět co na něm je. Musí projevovat něco. Ne snůšku náhodných barev, nebo jeden geometrický tvar.  To byla podle něj díla neumětelů se jmény vytvořenými dobrým týmem a marketingovým plánem. 

 

Také používá týmy. Ale netvořil obrazy i když i jeho práce byla v určitém smyslu hotovým uměleckým dílem. On tvořil dějiny i budoucnost. Hýbal státy, rozhodoval o vládách, o cenách komodit, nepokojích i válkách a epidemiích. Byl pánem osudů celých zemí. Byl něco jako Bůh. Měl moc, obrovskou moc a přitom ho mimo vyvolených nikdo neznal. I když byl prazákladem většiny konspiračních teorií. Ostatně většinu z nich nechal rozšířit on a jeho Organizace. Pravda maskovaná lží a lež v pravdě. Směs pro uspokojení zvídavých otroků. Odvádění pozornosti od podstatných věcí. On je hlava a mozek organizace. Stejně jako jeho otec a předtím další předci po mužské linii. 

 

Normální lidé znají organizace které vytvořili. To oni dali vybraným pocit výjimečnosti a poskoci slouží jejich zájmům. V době, kdy neexistovala psychologie a teorie manipulace už toto umění dávno ovládali a využívali. Stvořili Bilderberg, Trilaterální komisi a ještě dřív Ilumináty, Zednáře a desítky dalších. Některé skupiny přežili, některé drželi ve středu zájmů lovců senzací a konspirací. Dnes dosazovali jejich prostřednictvím celé vlády. Řídili vyvolené. Vybírali z vybraných.  Začíná to jako hra. Studentské spolky s aureolou výjimečnosti a tajemna na vysokých školách, ze kterých natipují budoucí vládce. Jejich prostřednictvím nechávali klidně krachovat státy a suverénní země. Ovládají jejich  armády i vědu. Rozhodují o smrti. Vyvíjeli léky a přitom rozšiřují strašné nemoci na které jsou ty léky potřeba. A stejně je davy otroků považují za zachránce. Skoro každý člověk na světě jim v určité formě něco platí a oni bohatnou. Peníze za léky, půjčky, věci, jídlo, půdu, energie i vodu

 

Chybělo tak málo a Velké Dílo mohlo být dokončeno. Likvidace svobodných národů. Sen jejich předků. Dokázali skoro zkrotit Ameriku. Stačí poslední dva krůčky. Odstranit druhý dodatek Ústavy zaručující  právo držení zbraně a odzbrojit miliony lidí, a obdobný zákaz prosadit i v Evropě, hezky pod heslem dobra a nutné kontroly zbraní. Ale ta  Evropa. Zatracená Evropa. Vztekle bouchl do opěradla bohatě zdobeného křesla. 

 

Západní část Evropy byla připravená. Desítky let a vymývání mozků, překrucování historie, znevažování všech kdo poukazují na možná nebezpečí, nebo odhalují pravdu. Státy dobrovolně rozpouštěli své národy do etnického guláše. Naplánovali vznik Nového Evropana bez historie, bez vazeb, bez hrdosti a bylo to na dosah. Podařilo se dopravit desetitisíce uprchlíků, které sami vytvořili rozvrácením jejich domovských zemí. Etnická válka ve stařičké Evropě mohla začít tak, jak naplánovali a potřebovali. Jak na běžícím pásu vnucovali svojí vůli pomocí vybraných zástupců. Přípravu rozhodně nepodcenili. Vytvářeli další a další organizace, které vrhli do zájmových zemí. Ochránce práv, zastánce menšin, dozorce nad korupcí. Měli dokonalou výzvědnou službu z civilistů. Vedení z prověřených lídrů, kteří toužili po svém dílu moci a uznání a neštítili se zrazovat vlastní národy. Ti získávali pěšáky z nadšenců, nejlépe studentů bez vlastní zkušenosti. S dokonalou manipulací je nejdřív nalákali na líbivou tvář a slova o rovnosti, lásce a boji s nespravedlností. A přitom i tady šlo jedině o peníze a moc. Sice na nejnižší úrovni, ale o to důležitější. Byli v první vlně. Vhodní k případnému obětování a občas i skutečně obětovaní vyššímu zájmu. Nic nedojalo stát ze kterého dobrovolníci pocházeli, než jejich mučednická smrt při konání dobra.  Nejlepší na tom bylo, že ve většině takzvaně demokratických zemí, kde spustili program neziskových organizací si je ve finále platili z daní obyvatelé, proti kterým vlastně reálně vystupovali. To bylo brilantně zvládnuté, dokonale plánované, bezchybně zinscenované. 

 

Bohužel se dopustili chyby. Netrpělivost. Jejich netrpělivost a touha dokončit Dílo rychle je zradila. Podcenili generační rozdíl mezi východem a západem. Západní země zpracovávali déle a díky tomu dostatečně dostali do podvědomí lidí základní rovnítka,  národnostní cítění = rasismus, nesouhlas s přijímáním cizích vlivů = xenofobie, zpochybňovat jejich informace = být rusofil, fašista a tak dál..

Jenže východ Evropy byl jiný. Střední generace žila v době, kdy informace museli sami vyhodnocovat a v novinách číst mezi řádky. Pravda se šeptala do ucha příteli a realita neodpovídala oficiálně proklamovaným pravdám. Lidé si na východě pamatovali manipulaci. Byli nedůvěřiví a podezřívaví. A dokonce byli hrdí na svojí takzvanou novou svobodu. Sice netušili, že i ta je jenom iluzorní a šlo o dílo manipulátorů, ale měli ten pocit. Chtěli právo na vlastní názor a rozhodnutí.  A kvůli zkušenostem pochybovali o nalinkovaných pravdách, které jim servírovali. 

Včas neodhadli ani sílu internetu a volného šíření informací. I když teď už nasadili nástroje na jeho budoucí kontrolu, omezení a cenzuru. Už teď měnili údaje, články a data podle své potřeby. Pomocí klíčových slov rušili vyhledávání a přesměrovávali na ty správné a žádoucí. A hlavně, začali získávat kontrolu nad přístupy. Protože kdo chtěl využívat síť musel být přihlášen, ověřen, propojen a mohl být kontrolován. Sofistikované programy vyhledávali, spojovali, analyzovali a ukládali. To bude další velké dílo, které bude hrát obrovskou roli při převzetí světové vlády. 

 

Z myšlenek Vévodu vytrhlo decentní zaklepání na masivní dveře pracovny. ,,Dále,, řekl svým sytým a příjemným hlasem. Vešel jeho osobní ochránce. ,,Pan Sorens dorazil" oznámil. Vévoda pokývl hlavou a ochránce ustoupil tak, aby návštěvník mohl vejít. Muž který vešel měl na sobě perfektně střižený oblek a celkově vyjadřoval i přes svůj věk, který se blížil k šedesátce vitálnost, zdraví a sebejistotu. Ostatně byl jedním z nejmocnějších mužů na zemi. Dokázal manipulovat s burzou, měl tisíce poslušných lidí na výplatní pásce, jeho jméno zaštiťovalo nadnárodní organizace s obrovským majetkem. Třásli se před ním vlády. Vévoda se na něj upřeně podíval zpoza svého starožitného mahagonového stolu.  Nepokynul mu aby se posadil, neuvítal ho. Pouze se díval. Sorens nevydržel upřená pohled a raději sklopil zrak. Stál před stolem a najednou se cítil jako malý chlapec před panem učitelem. 

Začal proto bez vyzvání mluvit ,,Vévodo vše je podle plánu. Počet migrantů brzy překročí krajní mez a můžeme zahájit druhou fázi."

,,Chyba Sorensi. Východní blok se vzepřel a to je velká komplikace." Sorens se nadechl aby odpověděl, ale Vévoda pokračoval. ,,Nám nezáleží na roce, deseti letech, nebo celé generaci. Náš plán je dědičný, stejně jako erby našich rodů. Vy jste svou netrpělivostí  a špatným vyhodnocením situace dokázal zničit posledních padesát let naší práce. Uspěchal jste to o jednu generaci jen proto, že jste chtěl být při tom a připsat si zásluhy. Tak to ale nefunguje. Vaše práce je bezchybná realizace našich plánů. Nemáte myslet a dělat nějaká vlastní rozhodnutí a změny. "

 

Sorens, se podíval přímo na Vévodu. Ve svém životě s ním byl v osobním jednání celkem dvacetkrát. Takové cti se nedostávalo každému. Jen několik málo vyvolených vědělo, kdo je ve skutečnosti Vévoda a znalo prastarou Organizaci a plán. Sorens, který už dávno nebyl zvyklí aby se s ním někdo takhle bavil, nebo dokonce něco vyčetl, a přímo zpochybnil jeho rozhodnutí, mu skočil mu do řeči.

,,Vyprošuji si takové obvinění. Východ je jen malá komplikace. Donutím je kapitulovat! Máme svoje lidi ve vládách a  všude si pěstujeme nové elity. Vybíráme z našich prověřených lidí nové spolupracovníky abychom posílili vliv a otočili veřejné mínění. Ovládáme většinu. Naše dvě procenta jsou dostačující. Plán pokračuje. Stále kontrolujeme média. Národní armády jsou skoro pod naší kontrolou, všechny ozbrojené složky jednotlivých států také. Není důvod se ničeho obávat. Těch několik křiklounů dokážeme jako vždy eliminovat." Zvednutá  dlaň Vévody ho umlčela.  ,,Sorensi lžete. Realita je, že jsme ztratili kontrolu. Vaši poskoci jsou odhaleni jako zrádci. Plány s využitím jednotné armády se nedali předčasně realizovat. Probudili jste národnostní cítění, lidi se bouří a co je nejhorší. Vy a vaši poskoci jste veřejně odhalili části našeho plánu. Klidně si veřejně vykládáte co chceme udělat, kam směřuje  náš plán,  jaké počty lidí přijmout, odtajnil jste strategii. Místo pozvolného navyšování během dalších let jste zahltil země velkou vlnou. Neprosadil jste napřed jednotnou imigrační politiku, nezajistil rovnoměrné přerozdělení, nezajistil jste převzetí ozbrojených složek. Spustil jste to před tím, než byla nastolená a prověřená celková kontrola. Máte za sebou nedotažené, pouze rozehrané partie. Podcenil jste to. Následek je katastrofální. Lidi si uvědomili co se děje a bojují. Teď musíme přehodnotit jednotlivé fáze Plánu. Sorenci, vaše jednání byla zrada. 

 

Sorens se chystal oponovat, ale struna kterou mu strážce zadrhl kolem hrdla zadusila první slovo. Vzpouzející se Sorens nebyl pro profesionála žádným protivníkem. Vypoulené oči, tápající ruce a během momentu bezvědomí. Smrt byla rychlá. Vévoda se podíval na tělo. Vyceněné zuby, jazyk z úst, nehezký škleb ve tváři stažené křečí. Pokývl, strážce si přehodil mrtvolu přes rameno a odešel z místnosti. Nepříjemný zápach z tělních tekutin které ve smrti Sorens  uvolnil do svého perfektního obleku, začala přebíjet vůně z klimatizace. 

 

Stiskl knoflík a spojil se s tajemníkem. ,,Postarejte se o nekrolog Sorense. Chci aby jeho náhlá sebevražda vyzněla jako jasné obvinění východního bloku, který popřel jeho snahu o humanitu, mezilidskou a mezirasovou rovnost. Odešel velký dobrodinec a filantrop. Svědomí mu nedovolilo žít se zradou východních politiků. 

,,Jistě Vévodo. Mohu přidat i náznaky že byl finančně poškozen uzavřením projektů a jeho nadací  ve východním bloku? Stále máme možnost při mezinárodních arbitrážních soudech  vyžadovat náhrady investic. A už jste se prosím rozhodl kdo převezme jeho úkoly?" 

Vévoda se krátce zamyslel.  ,,Souhlasím, ať právníci připraví žaloby. Co se týká nástupce, informujte pana Goldberga že ho zítra v 09.00 očekávám". pak vypul spojení a zadíval se na jeden z oblíbených obrazů.